Co nového ve Spirále

Od 1. 7. 2018 vstoupila Spirála do projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji V. Tento projekt je financován z Operačního programu zaměstnanosti a z Evropského sociálního fondu. Díky tomuto projektu společně s klienty pracujeme na tom, aby se jejich život zlepšil, aby byli samostatnější a méně závislí na pomoci svého okolí.

Právě před rokem se svěřil se svými pokroky jeden z našich klientů – Pavel. V roce 2017 jel na svou první samostatnou dovolenou do Strážného. A protože se mu tam moc líbilo, ušetřil si i letos na týden pobytu v Horském domově a vyrazil tam tentokrát s kamarádem Jirkou, který je také klientem Spirály. S pomocí pracovníka si Jirka a Pavel objednali pobyt přes internet a společně se domlouvali, jak se do Strážného dopraví. A možná i díky Spirále zažívají oba něco nového příjemného, protože vyrazit bez pomoci další osoby na delší dobu mimo domov není pro osoby s mentálním postižením úplně běžné.

Velké poděkování patří také manželům Olze a Benjaminu Klineckým z Horského domova, kteří byli při obou pobytech našim klientům velmi nápomocni a především jejich zásluhou se Jirka a Pavel cítili v Horském domově báječně. To si ostatně můžete přečíst v krátkém článku, který Pavel sepsal.

Za sociální službu Spirála Jitka Vanclová, pracovník v sociálních službách

JAK JSME BYLI NA DOVOLENÉ:

V neděli 24. 6. 2018 jsme já a Jirka odjeli na dovolenou do Strážného. Autobus ten den žádný nejel, takže jsem do Vrchlabí přijel vlakem. Pak nás Jirkův tatínek odvezl autem. Ve Strážném byli i Němci a někteří uměli i česky. Občas jsem se i prošel.

Také jsem si tam koupil i zmrzlinu. Chtěl jsem si jinak koupit jablko, ale neměl jsem štěstí. Zmrzlina byla náhrada. Já měl také svou knížku. Někdy jsem i dopoledne nebo odpoledne spal.  Měl jsem i mobil a nabíječku.

Občas jsem volal do Střediska, někdy do Spirály. Také mě zavolala sama mamka. Já jí také volal. Ve Strážném jsem měl svou kávu a čaje. Občas jsem si v hotelu koupil Cornetto. Večer v 19.30. nebo ve 20.00. byl i program ve společenské místnosti. Někdy jsem přišel. Někdy jsem seděl venku před budovou. V sobotu jsme jeli domů.

Autobus už jel. Já jim jel jen do Vrchlabí. Do Hostinného jsem jel zase vlakem. Dovolená byla pěkná, a když jsem se chystal domů, cítil jsem, že mě ti lidé budou chybět. Byli moc hodní.

  PAVEL, Hostinné